Sakuřino doupě

Devětadvacetiletý Satoru Fujinuma by se rád stal uznávaným mangakou, ale zatím mu nezbývá nic jiného, než se protloukat životem jako poslíček s pizzou. Jeho život by byl vlastně úplně obyčejný, tuctový a ničím nezajímavý, kdyby neměl schopnost nekontrolovatelně cestovat v čase, a to vždy pár minut předtím, než se má stát něco zlého. Tím pádem má také možnost zakročit a katastrofě zabránit. Když ale jednoho dne najde po návratu domů svou matku mrtvou a je neprávem obviněn z vraždy, neposune se v čase o pár minut, ale o celých osmnáct let, do roku 1988. Najednou je zpátky v těle svého jedenáctiletého já, ale brzy si uvědomí, že ona vražda v budoucnosti může velice pravděpodobně souviset se sérií únosů a vražd dětí, ke kterým došlo právě tehdy, když byl ještě dítě. Jednou z obětí tehdy byla tichá, samotářská a odtažitá spolužačka Kayo Hinazuki, a Satoru si dlouhou dobu vyčítal, že mohl udělat něco víc, aby tomu zabránil ... a nyní má konečně možnost udělat věci správně. Do prvního úno...

Je Štědrý den, a čtyřletá Miri Unasaka přijíždí úplně sama do Tokia, aby našla svého tátu, kterého ještě nikdy neviděla. Všude svítí vánoční světýlka a panuje sváteční atmosféra, a nadšení Miri dovede až do obrovského hotelu, do výtahu k pánovi v obleku Santa Clause a s naprosto luxusně vypadajícím obrovským dortem. Co malá Miri ale netuší, je to, že se právě připletla k pečlivě připravenému a promyšlenému plánu likvidace nebezpečného mafiána ... kterým není nikdo jiný, než její neznámý otec. Původně neprůstřelný plán mají na svědomí dva profesionální nájemní vrazi, Kazuki Kurusu a Rei Suwa, parťáci a spolubydlící, které v podstatě svedla dohromady jejich neradostná dětství a nevyřešená traumata z minulosti, a tak nějak na sebe zbyli. A najednou, po onom vánočním fiasku, mají v bytě dítě. Už jenom vzhledem k jejich povolání je jediným logickým řešením vrátit Miri zpět k její matce, ovšem usměvavá malá holčička, která je okamžitě a bez debaty přijímá jako své taťky, si je brzy obtočí ko...

První seriál nového roku, a hned taková pecka. *-* Nejsem fanda hokeje, ani knižní předlohu jsem nečetla, a i tak jsem u toho měla velmi obdobné feels jako před dávnými lety u Yuri!!! on Ice (hlavně tedy na konci čtvrté epizody, kdo ví, ten ví, to jsem i lehce zaslzela). Ano, je to explicitní, a to poměrně dost, ale přesto to nepůsobí nijak vulgárně, navíc je tam krásně vidět, jak se ten zpočátku vztah nevztah postupně vyvíjí v něco pořád hlubšího a hlubšího (enemies to lovers more like fuckbuddies to soulmates). Kromě toho tleskám použití té jedné konkrétní písně od Tatu (ach mé mládí), navíc ještě v té konkrétní scéně, to bylo skutečně absolute cinema. Jediné, s čím jsem měla trochu problém, je to, že jsem tam absolutně nikomu nevěřila věk. Jednak všichni vypadali pořád stejně, i když se to odehrává v rozsahu let, a jednak všichni vypadali podstatně starší, než kolik jim mělo údajně být. :'D Každopádně se velice těším na další řadu a klidně bych si teď hned dala víc!

Rekapitulujeme, máme zpoždění! Samozřejmě, že ne, vloni byl tenhle článek prvním novoročním, tak letos bude zas!